Vědci se dosud domnívali, že supervulkány, jejichž erupce mají potenciál ovlivnit globální klima, se vytvářejí přibližně 200 tisíc let, než vybuchnou. Opak je však pravdou, nové výzkumy podle BBC ukazují, že jejich vznik se počítá ve stovkách let. Zjištění se zakládá na základě analýzy vzorků v oblasti supervulkánu v kalifornském Long Valley. Vše nasvědčuje tomu, že erupci od zformování magmatického kotle dělily jen stovky let. Výbuch nastal před 760 000 lety a pokryl polovinu Severní Ameriky sopečným popelem. Některé výbuchy v minulosti byly ještě silnější a jejich dopad se neomezoval na jeden kontinent. Například erupce supervulkánu v oblasti indonéského jezera Toba způsobila globální pohromu, která přivedla na pokraji vyhubení i lidský rod.
Nebezpečí se skrývá i v Evropě
A přestože se mluví v souvislosti se supervulkány především o Americe, Asii nebo Sibiři, dva velké dřímají i v Evropě. Jeden nedaleko Neapole v Campi Flegrei před 39 280 roky zhoršil klima doby ledové nejen v Evropě. Druhý evropský supervulkán, ležící pod německým jezerem Laacher nedaleko Bonnu, se ozýval přibližně každých 12 000 let, odpočíval již 12 900 let a od roku 2010 přicházejí zprávy o mírné seismické aktivitě. Případný výbuch by pokryl většinu Evropy od Anglie, přes Dánsko, Francii, Česko se Slovenskem, až po téměř polovinu Italie. Vědci zatím vědí ovšem jen málo o tom, jak supervulkány vznikají, a metody včasného varování před erupcemi, či odhad jejich síly nejsou také nejpřesnějši.