Za dobu své existence jsem zažila pár zvláštních situací, pro které nenalézám odpověď. Ovšem v nedávné době jsem zažila velmi intenzivní a děsivé setkání s něčím mně nevysvětlitelným.
Přijela jsem po dlouhé době navštívit kamaráda a jeho maminku. Mají velký třígenerační starobylý dům. Jak už to bývá, povídali jsme si dlouho do večera i s maminkou, která je se svým dvojčetem médium - tradičně jsme si povídali o nebi a duších. Při loučení jsme zjistili, že veškeré spoje ke mně domů ujely a další jedou v noci. Bylo mi tedy nabídnuto přenocování a já souhlasila. Spala jsem v kamarádově pokojíku, který se nachází v podkroví. Z jeho pokoje je vstup do půdy, ze které mám respekt. Jednou večer mě tam kamarád nechal samotnou a nemohla jsem se zbavit pocitu, že nejsem sama. Řekla jsem "pokud tady někdo je, ať dá znamení". V tu chvíli zhaslo světlo a já se nemohla dočkat, až budu pryč, což netrvalo dlouho. Ovšem to je lahůdka oproti zážitku v noci, která byla přede mnou. S kamarádem jsme spali v jeho pokoji a díky jeho nepřestávájícímu "chrápání" jsem oka nezamouřila (mám citlivý spánek). :-) Převalovala jsem se mnoho hodin a sledovala, jak pomalu plyne čas na telefonu. Krátce po třetí hodině ráno se ale něco stalo až je hrůza o om psát, když si na to vzpomenu. Promluvil na mě zlý hlas mého chrápajícího kamaráda, který při tom psal jak dřevo. Měla jsem oči zavřené, strachy jsem si tiskla z obou stran peřinu na uši, abych nic neslyšela. Hlas byl přesto silný a říkal mi opravdu děsivé věci typu "pitevní pila ti půjde pěkně do hrudi". Potom hlas nic neříkal, ale slyšela jsem, jakoby se otevřela dvířka skříňky a ono něco pojídalo něco křupavého (připomínalo mi to konzumaci brambůrek či oplatku). Znáte zvuk signálu, když zapnete televizi? Takový jsem hned po křupání slyšela a neustále zesiloval. Současně mi proti mé vůli ztrnulo celé tělo, včetně úst. Snažila jsem se zavolat na spícího kamaráda, ale nešlo to. Něco mi zablokovalo ústa, ale nakonec jsem těžce, opravdu těžce vykřikla kamarádovo jméno. Když se mi to podařilo, tělo se mi uvolnilo a byl klid. Kamarád nic nezaznamenal a dál spal jako špalek. Ovšem já strachy neusnula. Bála jsem se, že by to přišlo zase. Nyní si kladu otázku, co to bylo?! Domnívám se, že zlá či zákeřná duše. Do kamarádova domu chodí občas duše za jeho senzibilní maminkou a tetou, které je dokáží psolat ke světlu. Ovšem proč měla takovým způsobem spadeno na mě netuším. Nejhorší pro mě byly ty děsivé věty a ztuhlé svalstvo, které jsem se nsažila uvolnit, ale byl to jakoby boj proti něčemu.
2024 ©