Můj život

MOJE ZAČÁTKY

Narodila jsem se jako druhá v rodině. Přede mnou byl brácha a po mě ségra a pak brácha. Jak jsme se ségrou bylky větší, byly jsme nerozlučná dvojka..ještě s naší nejlepší kámoškou. Hodně jsme si rozuměli. Ano, taky jsme se praly a nejen mi dvě ale všichni sourozenci, zlobili jsme, ale měli jsme se rádi. Pak ´všechny ty radostné chvíle zkončili. Začalo to tak, že nám mamka oznámila, že se rozchází s tatkou. Tatka pil a když byl opilej, tak jí mlátil a mamka s ním byla jen kvůli nám. Ale na nás byl hodný. Když v práci dostal výplatu, tak šel a nakoupil co bylo třeba, nám dal kapesný, koupil nám oblečení, prostě nás hýčkal. Ale pak šel do hospody. Málokdy nás vzal sebou a když jo, tak se stačil opít. Potom si mamka našla přítele, který má své dva malé kluky. Bere nás jako vlastní děti a to je dobře, ale pořád mě mrzí, že nejsme s tatkou, kterého jsem přes dva roky neviděla a ani nemůžete tušit jak mě to mrzí. Bydlí ode mě přes 400 kilometrů. Nemohla jsem si vybrat s kým chci výt, protože v té době mi bylo 12 a nevěděla jsem, že si můřu vybrat. Chtěla jsem být u táty, ale máma mi řekla, že prostě budu u ní a tím to hasne. Ale ted jsem starší  vím, že kdybych byla u tatky, tak by se mi stýskalo po mamce stejně, jako ted po tatkovi. A tak jsem to mamce pořád vyčítala, ale pak jsem si uvědomila, že jí to akortá mrzí, že s ní mluvím tímto způsobem, tak jsem toho nechala. I když uvbitř mě to štve, ale vím, proč to udělala a na svým místě bych to udělala taky, tak jí nemám co vyčítat. No a tak jsme byli s mamkou a byli jsme z toho celé zdrcené, že budeme žít bez tatky a ńavíc se budeme stěhovat jinam, takže kámošku uvidíme jen o prázdninách, když pojedeme k babičce. Ta bydlela ve stejném městě jako kámoška. Mamka už je s jejím přítelem rok a ze začátku jsem na něho byla drzá, že není můj táta, tak ho nemusím poslouchat a taky jsem mu říkala, že má radši jeho syny než nás, a přitom jsem věděla, že má rád všechny stejně. Ale byla jsem menší a neměla jsem rozum. Ted jsem starší. Taky poznávám nové lidi, ale nikdo mi nenahradí mojí nej kámošku. I když už mám jinou, nejlepší byla ona. S ní si písu jen na facebooku a tam jsem zřídka kdy. Do těch 12 let jsem byla více uzavřená a moc jsem se s lidma nebavila, škola mě nebavila, špatně jsem se učila, ale na propadnutí to nebylo, ale i tak..hrůůza..Poznala jsem nové lidi, a hodně jsem se změnila, jsem otevřená, nebojím se říct svůj názor a řeknu člověku do očí, co si o něm myslím a nebudu mu lhát, a proto jsem upřímná..Aspon si to myslím. Začala jsem se více zajímat o svou budoucnost a proto jsem do školy zabrala a učím se. Nejsem nějak extra chytrá. Jsem mezi průměrnými žáky. Volný čas jsem trávila a trávím s kamarády venku. Občas mě vytíhli na discotéku. Naučila jsem se pít víno s colou a říkali jsme tomu jambo. Zachutnalo mi, ale sama bych si ho koupit nešla, jen občas jsme si ho dali. A  v létě, když bylo horko, tak třeba koupili starporamena lemona, protože chladí, tak jsme se taky napila a neříkám, že je špatnej. Poznávala jsem nové kluky, a taky jsem s jedním začala chodit. Po půl roce jsme se spolu rozešli a začala jsem asi po 2 měsících chodit s jiným, hodnějším a upřímnějším. Je pravda, že mě škádlíval, jestli nebudu žárlit, ale já vím, že si dělal srandu a bylo mi s ním dobře. Byl o kousek větší já, kouřil a občas se napil, neříkám, že já taky ne, ale já málokdy a on častěji, než já, ale mě to nevadilo, protože to na našem vztahu nic neměnilo. Měl rád srandu a říkal mi, že mě moc miluje a hoodně mě okouzlil. Taky mi říkal, že si mě vezme k sobě a budu bydlet u něj, myslel to ve srandě, ale udělal by to doopravdy, ale oba jsme byli a ještě jsme nezletilý. Samozřejmě jsme na sex nepomýšleli. Na to jsme si dávali čas. Jemu bylo a je 16 a mě 14. Moji rodiče ho neznali, jen podle vyprávění. V životě ho neviděli. Pořád s ním jsem a mám ho moc ráda. Koukám tak někdy do předu a počítám s tím, že mě v životě čeká plno zklamání, lásky atd..